Replika železné opony v Bučině u Kvildy
Kvilda, Šumava a Lipno

 
Ohodnoťte jak se vám líbil článek
9/10

Co bylo za ostnatým drátem do roku 1989, neměl nikdo vědět. Komunisté v tom občanům bránili železnou oponou. Jak vypadala, to zjistíte, když navštívíte bývalou obec Bučinu u Kvildy. Tam si prohlédnete repliku Železné opony a můžete si připomenout hořká léta pod vládou komunistů.

Autor článku: Radomír Němeček, 30. července 2020

Pro připomenutí trocha historie

Železnou oponu, která měla zabránit kontakt obyvatel Československa s kapitalistickým západem, se začala budovat v roce 1951 po celé délce hranice se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem. Dvacet metrů široký pás s ploty z ostnatého drátu, zátarasy byly pod vysokým napětím. Na zemi ležely kotouče ostnatého drátu a v řadě míst byl pás dokonce podminován, aby nikdo nemohl přejít hranici. Železná opona odřízla nejen sousední státy, ale znemožnila život v širokém pásu kolem hranice, který byl hlídaný ozbrojenci z pohraniční stráže. Hraniční pásmo mělo šířku 4 až 10 kilometrů. Opona sloužila režimu až do roku 1989.  Pak došlo k její likvidaci. První dráty symbolicky přestřihli zástupci Německa a Československa v prosinci 1989.   

Ukázka opony vás přenese do minulosti 

Replika železné opony vyrostla v blízkosti hraničního přechodu Bučina – Finsterau 1162 m.n.m., hned v sousedství nově vybudovaného hotelu Alpská vyhlídka. Je symbolickým svědkem neblahých let. Tabulka s nápisem Zákaz vstupu a za ní vymezený prostor s dvojitým zátarasem ostnatého drátu s uhrabaným pásem zeminy vás pocitově vrátí zpátky do minulosti. Prostoru dominuje strážní věž a nechybí ani ženijní doplňky - jehlanové zátarasy. Připomenete si, jak neblaze celý komplex zařízení zasahoval do přírody a  krajiny. Na panelech vedle strážní budky si můžete přečíst řadu údajů o studené válce, o tom, co se v těchto místech odehrávalo. Naleznete zde i řadu fotografií z doby, kdy se lidé pokoušeli přes ostnaté dráty přejít, ale dopadlo to s nimi tragicky. Další informace jsou i v přístřešku u cesty, která směřuje do Německa. 

Bučina je zaniklou obcí

Místo působí stísněně. Už jen zaniklá vesnice Bučina s pozůstatky domů a travou zarostlých základů různých objektů je ponurá. Obec vznikla kvůli tomu, že tudy vedla Zlatá stezka. Bývalo zde několik desítek domů, hospoda, škola, spořitelna a další domy. Po druhé světové válce její zánik dokonal odsun Němců. V místě ještě rostou ovocné stromy, najdete tu křížky a objevíte i kamenné zídky, které ohraničovaly bývalá políčka. Replika ostnatých drátů tomu všemu dodává nezapomenutelný pocit lidského zmaru.

Energie vám vyladí mlýnské kolo a kaplička

Nepříjemný pocit vám vynahradí krásný potůček s mlýnským kolem, které se poklidně a vytrvale točí pod hotelem. V tůni pod ním se mrskají ryby, které zaujmou nejmenší členy rodiny. A také si můžete prohlédnout zrekonstruovanou kapličku svatého Michala. Z Bučiny se vám otevřou krásné panoramatické výhledy na Šumavu, Bavorský les až k Třístoličníku. Při dobré viditelnosti jsou odtud zřetelně vidět alpské vrcholy. 

Kde se občersvit

U hotelu Alpská vyhlídka je k dispozici samoobslužný bufet s terasou.  

Horský hotel Alpská vyhlídka s možností občerstvení

Jak se dostat k replice želené opony

K replice do Bučiny se dostanete pouze pěšky nebo na kole, případně vás sem doveze z Kvildy ekologický šumavský autobus.

Na Bučinu na kole po Vltavské cestě

V půjčovně si lze zapůjčit horská kola (100 Kč/hod) a na bývalý hraniční přechod dojet po modře značené cyklotrase Vltavskou cestou. Je to 9,5 kilometru. Na trase se nezapomeňte pokochat pohledem na pramen Vltavy.  Symbolické místo, vzdálené 7 kilometrů od Kvildy s uměle vytvořenou studánkou můžete využít k odpočinku. Je u něj přístřešek. Od rozcestníku, kde je skutečný pramen Vltavy, se vydáte po červené trase Strážní, z které 1 km před cílem uhnete na  červenou Vlčí cestu. Zpátky z Bučiny lze jet po cyklotrase Bučinská. 

Parkování

Pro automobily je na Bučinu zákaz vjezdu, platí omezení Národního parku Šumava. Zaparkovat můžete v lyžařském areálu Kvilda. 

Poloha na mapě

Tip na výlet

Mezi Kvildou a Horskou Kvildou najdete Jezerní slať
Po návratu od repliky Železné opony se můžete zajet podívat na Jezerní slať. Mokřad se nachází v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Slať je rezervací už od roku 1933 a má rozlohu 109 hektarů. Název si vysloužila podle jezírka, které je dnes zarostlé lišejníky. Rašelina má hloubku 2,5 metru a nejvyšší mocnost 7,5 metru. Odvodňuje ji Hamerský a Kvildský potok. Jedna její část byla před vyhlášením rezervace odtěžená. Do rezervace se můžete podívat po dřevěném chodníku, dlouhém zhruba 400 metrů. V místě také objevíte dvoupatrovou vyhlídkovou věž, z které rašeliniště také můžete pozorovat. Autem se k vyhlídkové věži dostanete z parkoviště mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Vzdálenost je 200 metrů. Pokud půjdete z Kvildy pěšky nebo pojedete na kole, tak po silnici je do cíle 2,5 km. 

Základní údaje

Kontaktní údaje

Kvilda

Štítky

  • Poznávací
  • Pro rodiny s dětmi
  • Cestování se psem
  • Památníky
  • Příroda
  • Pro dva
  • Vojenství
  • Hory a pohoří
  • Pro seniory
Jak se vám líbí článek
9/10
Podělte se s přáteli

Nenašli jste co hledáte? Zkuste v okolí:

Chata Kunc

Orlické hory a Podorlicko Deštné v Orlických horách

0/10